Síla odpuštění

Odpuštění je duševní čistota.

Síla odpuštění

Odpuštění je přání komunikovat, přání bezpodmínečně milovat. Přání spojit v dokonalé jednotě duch a tělo. Odpuštění je duševní čistota. Přijmi Božskou pravdu - odpuštění a spatříš dotek své duše a ducha - duševní světlo. (Luule Viilma)

Za nejúčinnější způsob, jak zlepšit jakékoliv vztahy i vztah k sobě samému, se považuje odpuštění. Nikdy nemůžeme vědět nakolik, kdy a komu jsme ublížili, protože nesídlíme v jeho těle, mysli ani srdci. To, co se nám může zdát maličkostí, to druhému může připadat jako utrpení. A tato ublížení mohou někdy probíhat také na nevědomé úrovni nebo mohou být pouze "reakcí" na naše energetické vyzařování.

Pokud nám tedy někdo ubližuje a my při nejlepší vůli opravdu nevíme proč nebo jak a čím jsme mu ublížili, odpusťme mu. Máme jedinečnou šanci ukončit tento kruh trápení se navzájem. Přestaňme se ohlížet na to, že on si začal jako první. Není tomu tak.
Pokud si uvědomíme, že vždycky je to půl na půl a že také my na tom neseme svůj podíl, tak pokud jsme ochotni tuto situaci změnit, máme napůl vyhráno. Nepotřebujete k tomu nic víc, než otevřené srdce a dobrou vůli...

Odpuštění je základním kamenem všeho uzdravení, je to jediná možnost jak se opravdu zbavit utrpení, bolesti, zášti, nenávisti, ... je to posvátný proces, který nám umožní plně pocítit lásku, klid a mír v duši.


Proč vůbec odpouštět:

Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho. Pak s tebou bude ráno, po celý den i v noci. Tenhle člověk s tebou bude také jíst a naruší tvé trávení. Zničí tvou neschopnost koncentrace, zničí každou příjemnou chvilku a zbaví tě tvého drahého pokoje i radosti. Své štěstí vkládáš do jeho rukou. Dáváš mu skutečnou moc nad sebou samým... JOHN POWELL

Návod, jak udělat odpuštění:

1. Požádejme sami o odpuštění dotyčnou osobu
"Z celého svého srdce Tě ...... (jméno) prosím o odpuštění ve všech rovinách, časech a prostorech."
2. Sami odpustíme té osobě
"Z celého svého srdce Ti ...... (jméno) odpouštím ve všech rovinách, časech a prostorech."

3. Odpustíme sami sobě
"Z celého svého srdce si odpouštím ve všech rovinách, časech a prostorech."
Každou větu říkáme s vážností a upřímně tak dlouho, dokud nezačneme pociťovat, že odpuštění proběhlo. Další větu začneme říkat až po proběhnutí předcházející věty, pak teprve můžeme pokračovat.

Odpuštění rodičům:
Když odpustíme svým rodičům, likvidujeme svůj nedostatek, děláme jim dobro a stonásobně se nám to vrátí.
Odpouštíme matce a otci proto, abychom se uzdravili. Ale to je nesprávně. Až jim odpustíme proto, aby jim bylo dobře, tehdy to bude správně. A pak se uzdravíme.

  • Na odpuštění není nikdy příliš brzy, ani příliš pozdě.
  • Odpuštění znamená zbavit se zloby a agresivních myšlenek.
  • Odpuštění druhým je prvním krokem k odpuštění sobě.
  • Neodpustíme-li, rozhodneme se trpět.
  • Nesmiřitelným přístupem si zastíráme skutečnost, že lpěním na nenávisti a zlobě svazujeme sami sebe.
  • Je snazší odpouštět, rozloučíme-li se s představou, že jsme oběť.
  • Odpuštění je nepřetržitý proces, ne něco, co uděláme jednou nebo dvakrát.
  • Buď odpustíme všechno, nebo neodpouštíme vůbec.
  • Odpuštění může posílit i náš imunitní systém.
  • Odpustit neznamená souhlasit se špatným skutkem, schvalovat nesnesitelné chování. Odpuštění znamená, že už nikdy nebudeme žít bolestnou minulostí.